"Domácí" násilí
Zůstala jsem bez textu, když se má kamarádka rozvyprávěla o svém zážitku.
Vedle nich se ubytovala jiná rodina. Muž a žena něco kolem pětatřiceti s pětiletým synkem. Když nastala noc, tak to se to stalo. Čekala jsem, že začne vyprávět o hlasitých sexuálních praktikách, avšak to se bohužel nekonalo. V malém stanu metr od nich se odehrávalo domácí násilí. Žena to odstartovala výčitkami. "Ty vůbec nevyděláváš, všechno platím já, nájem, jídlo, kroužky i tuhle dovolenou…."
Muž začal ženu bít a ta začala hlasitě sténat, malý syn se dal do breku. Rány to prý byly neskutečné. Kamarádka uspávala děti a nevěřila vlastním uším, i její děti zbystřily a začaly se bát. Vyšla rychle najít manžela s kamarádem, ať jdou té nebožačce pomoct. Vtrhli tam a násilníka zpacifikovali.
Muselo mu být přece jasné, že mu to v mraveništi kempu nemůže projít. Pohrozili mu, že pokud uslyší ještě něco, zavolají policii a vše dosvědčí. Rány ustaly a paní sténavě chlácholila šokované dítě. A pak začala se žalozpěvem: "Proč jsem si tě já husa hloupá brala? Všichni mě varovali, ale já ne! Živím tě a ty mě za to biješ? Ještě před synem? Že se nestydíš! Udělala jsem tu největší chybu na světě. Proč jsem se zamilovala zrovna do tebe? Já už dál vážně nemůžu ….."
Vydržela to dlouho do noci. Prostě ideální dovolená. Ráno byla kamarádka zvědavá, jak oba vypadají, ten den před tím jim nevěnovala zvláštní pozornost. Muž byl příjemného celkem kultivovaného vzezření, rozhodně žádný rebel či rváč. Žena vypadala skromně a mile, jen trochu potlučeně.
Do Prčic, proč se tohle děje? Chudák dítě! Jak může někdo být tak ubohej, že bije svou ženu před malým synem v pidistanu? Ne, že by to v obřím domě bylo omluvitelné.
Když se nad tím zamýšlím, jednou jsem byla "skoro" svědkem domácího násilí u mé bývalé kamarádky. Provokovala svého muže jako o život. A on, profesionál v bojovém umění se kousal do rtu. To by snad žádný chlap nedal.(I já jsem měla sto chutí jí jednu natáhnout). Několikrát jsem ji prosila, ať už mlčí, jenže ona ne. Nakonec jsem musela odejít se slovy: "Tak se tady třeba zabijte, je mi to fuk". Dostala po papule, ale pak "prý" měli skvělý sex.
To je zřejmě asi něco jiného….
Občas také provokuji, avšak ne moc, mám pud sebezáchovy. Nikdo mě nebije a já nebiji nikoho. Někdy tedy mám sto chutí někoho roztrhnout jako hada, ale je to jen chuť.
Foto Zbyněk Hozák
K této fotografii se vztahují autorská práva
Se svolením autora
Komentáře
Okomentovat