janabruzkova.blogger.com

 Lidské emoce jsou prazvláštní kapitolou. Všichni nejsme stejní, ani podobní, dokonce pro mě někteří jedinci zůstávají přímo nepochopitelní. Vyrazila jsem nedávno s dětmi autem na oslavu narozenin. (Bylo to v době, kdy se ještě mohlo.) Stmívá se už dříve, akorát jsme vyjeli do šera. Najednou z křoví u silnice vylítl velký pes. Viděla jsem jen svítící oči před kapotou. V mžiku jsem zadupla brzdu a ucítila náraz.  Celá situace se odehrávala ve městě, a proto vím, že má rychlost nepřesahovala padesátku. Zastavila jsem skoro na místě a dala čtyři blinkry. V tom okamžiku se z křoví vynořil muž a vrhl se mi přímo pod auto.   Myslela jsem, že hledá psa a povídám mu: „Nebojte, jen jsem ho ťukla a on v leknutí utekl.“ Muž však vůbec zvíře nehledal ani nevolal. Stále něco šudlal na mém nárazníku. Začala jsem pískat a psa očima hledat. Pán pucoval nárazník auta. „Do pr… proč ho nemáte na vodítku, můžete ho laskavě zavolat, ať vidíme, zda není zraněný!“ ruply mi už nervy a zakřičela jsem na muže

To, co před rokem ještě patřilo do scifi, dnes chtě-nechtě žijeme všichni. Jen si představte, loňské pořizování dárků i přípravy a srovnejte to s letoškem. Budeme šťastni, když nám vůbec dovolí zajít v zahalení do nákupáku.  Pokud ne, přinutí nás to vše řešit přes internet a Zásilkovnu, na Českou poštu už nervy má jen málokdo. Ihned mě napadá písnička: „Kam jsme se to dostali, kam jsme se to dostali…“  Minulý rok jsem láskyplně pořádala Štědrý den pro širší okruh rodinný, letos budu ráda, pokud budeme my čtyři a náš pes živ a zdráv. Jak rychle člověk sleví ze svých nároků, když jde do tuhého.  Zřejmě to bylo potřeba, kdekdo už nevěděl, co by.  Přitom je to vše tak jednoduché, vždy srdcem cítíte, jak to má být. Děti se rozhodly, že tento rok si všichni vzájemně nadělíme operaci našeho čtyřnohého přítele. Není chirurg jako chirurg a to platí i u zvířat. Ale ne, že by ti méně zdatní byli levnější. Cena je skoro stejná všude v republice a lékařů provádějící tento zákrok není mnoho. Dlouho