janabruzkova.blogger.com

Bylo jaro a Věřiny narozeniny se závratně rychle blížily. Nebo už tu byly? Petr se podíval do kalendáře a hrůzou poskočil. Je to tu, máma má dnes narozeniny a já pro ni stále nemám dárek. Chtěl udělat fotoknihu, jenže to pořád odkládal. Nikdy mu na to nezbýval čas. Zastyděl se. Co teď? Musí improvizovat. Zvolil tedy značkový obchod, ve kterém vybral elegantní tašku na maminčin notebook. Byl celkem spokojený, ještě kytku a je to. Tu koupí po cestě. V květinářství blízko domu rodičů stála zaparkovaná tři auta. Tím bylo celé parkovací místo obsazeno. Zapnul tedy čtyři blinkry a chtěl vystoupit. V tom ho protroubila dodávka, div mu dveře neutrhla. Petr se lekl a rozhodl se odjet do blízkého nejmenovaného obchodu pro dům a zahradu. Nenechá si tady nebourat auto kvůli kytce. A byl nakonec rád. "Řezaná kytka, pořád dokola, jen v různých variantách. Vyberu nějakou pořádnou a živou." Pomyslel si. Věděl, že veliká tedy rozhodně být nemůže, neboť otec stále na máminy květináče nadává. V...

Je léto a lidé se konečně dočkali. Přišel čas jejich vytoužené dovolené. Kolikrát si jen za dlouhých zimních večerů představovali svoji oblíbenou pláž, svůj oblíbený hotýlek (apartmán či kemp), své letní přátelé a vůni slaného vzduchu. Bylo to to, co je drželo, když jim bylo smutno v dobré náladě doma i v práci. Jenže jak už to v životě chodí, když se k něčemu hodně upínáme, většinou nás to zklame. Ať vlastní vinnou nebo vinnou někoho jiného či pouze souhrou blbých náhod. Na dovolené se střetávají různé světy. Nemyslím jenom různé národnosti, zvyky a kultura, ale především svět mužů a žen 24 hodin pohromadě. Většina rodin funguje v podobném stylu.: Žena - chodí do práce, stará se o děti, zvířata i muže, nakupuje a vaří, uklízí. Muž - chodí do práce…. (Sakra, kde je rovnost?) A najednou je i po něm požadováno zapojení do rodinného kolotoče. Děti si ho všímají až moc, neboť si musí ten rok vynahradit. Žena na něj stále mluví a on myslí, že stále něco chce. Občas je to jen nevinná konverz...

Asi už se v lidech moc nevyznám. Každý kouká jen na sebe a okolí je mu zátěží. Co dělat, když jste na jiné koleji, nebo nedej Bože v protisměru? Stává se Vám také, že Vás všichni nechápou, neocení a serou? Je problém v nich nebo ve Vás? Ano, jsou v převaze a TO již je na zamyšlenou. Svět bohužel není ideální místo. Onehdy jsem viděla ženu na kole, jela z trhu a vezla neskutečný náklad. Zdali to byly šátky nebo něco jiného, nevím. Každopádně toho byla hora, měla to uvázané na závěsu za kolem a obalené v prostěradle. Celé se to odehrávalo v Maďarsku, když teploměr v autě mi zrovna ukazoval 42 stupňů. Cesta byla beze stromů jen beton, vzdálenost k další vesnici byla rozhodně nemalá. Měla jsem chuť se jí zeptat, kde bere ten elán. Asi musí být člověk spokojený hlavně sám se sebou. Dnes jsem si vyslechla příběh o malé dřevěné bárce a měla jsem na krajíčku. Vlastně je to krásný příběh. Je ráno, hodně brzy ráno a tmu začíná pomalu narušovat první sluneční paprsek. Rybářské lodě se vracejí do ...