SLUNCI BLÍŽ

Je skvělé, že jste v hotelu 3500 m. nad mořem. Je skvělé, že Vám to sponzoři umožnili na celý týden. Je skvělé, že tady před týdnem byl Alberto Tomba - Váš idol. NENÍ skvělé, že následujících 6 dnů je zákaz vycházení. Ale není zákaz, jako zákaz. Zákazy jsou od toho, aby se občas, jen trochu porušily. V tomto hotelu znamená zákaz centrální uzavření, všech východů i oken (pouze na V). Co dělat, vánice je vánice, lanovka nejezdí. Ze začátku jsme si nemohli zvyknout na ten vzduch. I chůze po schodech nás neuvěřitelně zadýchala. Jako by jste se nemohli donadechnout. Stále vám chybí kyslík. Trvá to 1-2 dny. Hurá je tu velký bazén, bohužel někdo do něj hodil skleničku a kvůli případným střepům ho vypustili. Čistící firma se nemá jak dopravit. Bezva, jsou tu 3 pingpongové stoly na 100 lidí. A hooodně barů, pít však nesmíme, není mám 18 let. Ostatní lidé pít můžou, co jim taky zbývá, když zaplatili hříšné peníze, za tento ráj. Nejen, že v něm nelyžují, oni ho ani NEVIDÍ. Za ty peníze mohli pít s celou vesnicí v moravském sklípku a ještě by se mohli jít ven vyčůrat. Každý den odhaloval další a nové temnoty lidským osobností. Na místě, kterým většinu roku prostupuje sluneční svit nastala tma. A ta interní mi naháněla o dost větší strach než externí. Takže pokud chcete člověka opravdu poznat, doporučuji takový pobyt. ( Ale 98 % lidí by v tomto hotelu zažilo svůj nejhezčí sen, to zase já musím mít něco extra!)