Nešťastná náhoda / vražda
Někdy tomu osud chce a lidé spolu vydrží po celý život. Poslední dobou to už není tak častým úkazem jako dříve, ale stále se to stává.
Z jejich chování stále ještě vyzařovala láska. Vždycky to nakonec zvládli sami bez pomoci ostatních. Byl na ně moc milý a doslova nabíjející pohled. Byli to Řekové.
O několik slunečníků dál sedával pár starých Němců. Vůbec mi nebyli sympatičtí od pohledu a mé pocity se i brzy potvrdily. Jednoho rána jsme vyrazili společně s přáteli na pláž. Už z apartmánů jsme viděli, že je moře neklidné, ale až tváří v tvář jsme uviděli tu neskutečnou sílu vln.
V moři byli dva namistrovaní frajírci a německá babka. Z našich čtyř mužů do moře nešel nikdo, nechtěli dávat dětem špatný příklad. Do normálních vln normálně chodili, ale tyhle byly vážně obří. Dva svalnatí krasavci stěží vylezli z vody, u břehu je to pěkně profackovalo, pak odpajdali z pláže.
V moři zůstala jen babka. Vypadala viditelně vyčerpaně. Děda se spokojeně vyhříval a nevěnoval jí žádnou pozornost. Vlny ještě zesílily. Děda se i nadále slunil. Seděli jsme opodál a celou situaci sledovali. Babka mlela z posledního a mávala na dědu. Neviděl ji nebo nechtěl vidět.
Začala se topit. To už kamarád nevydržel a rozběhl se ji zachránit. Vlny ji ještě párkrát přetočily, než ji zachytil a dotáhl na břeh. Všichni mu přišli na pomoc a děda i nadále seděl. Položili mu přitopenou babku vedle na lehátko a on jen klidně koukal.
Babka byla v šoku a plivala vodu. Pak dokonce z lehátka spadla a děda ani brvou nehnul. Chlapi zvedli babku znovu na lehátko a koukli na dědka, zda není slepý. Nebyl.
Už se těšil, že bude mít pokoj a nic. Nějací "blbci" ji zachránili.
Anebo ho babka celý život trápila a on konečně našel východisko ze začarovaného kruhu? Kdo ví…
Foto Zbyněk Hozák
K této fotografii se vztahují autorská práva
Se svolením autora
Komentáře
Okomentovat