lidská SLEPOTA

Fascinuje mě lidská slepota. Lidé se zdravým zrakem, dělají, že nevidí. Nevím, zda těch co se rozhlíží je tak málo, nebo si jen lidé neuvědomují, co je potřeba. Slušné chování v tomto dynamickém světě už není samozřejmostí. Vzpomínám si na rozhovor vedený před mnoha lety s mojí kamarádkou, která měla 9 letého syna. Já jsem ještě děti neměla, tak mě to dost zaskočilo. Povídá mi: "Od mala jsem ho učila poctivosti, že nemá podvádět, předbíhat, lhát a krást". "Jenže teď prý je dětem pro srandu a všichni ho ve frontě na oběd předbíhají." Má polevit ze svých zásad a říct, že pravidla jsou tu od toho, aby se občas porušily, bylo jí ho samozřejmě líto. S odstupem času vidím, že ona je brala až MOC vážně a proto ji každý sobec využíval a zneužíval. Ona totiž lávka mezi dobrotou a debilitou je bohužel velmi krátká. Kolikrát se ani nenadějete a jste na druhé straně. Pro příklad uvedu do nebe volající příhodu. Když jednou za 14 dní měl její přítel svěřené své 2 děti, jejich maminka je posílala schválně ve všem roztrhaném. Zjistila totiž, že má kamarádka umí skvěle zašívat. A pohled na potrhané děti by nesnesla. A tak celé víkendy prošila. No jo, já mám teď taky pěknou hromadu na zašívání, ale dřív z toho mé děti vyrostou, než si na to najdu čas. (Radši budu psát.)

Nejvíce mě zvedne ze židle, když slyším jak zase okradli, ne-li něco horšího důchodce. Ti jsou ještě vychovávaní v jiné době, kdy lidské slovo mělo o dost větší hodnotu než dnes. A tak jsou snadnou kořistí. Mám ve velmi živé paměti, když jsem musela svou babičku každý měsíc doprovázet na poštu, pro vyzvednutí důchodu. A jednou jsem se zpozdila. Babička čekaní nevydržela a vyšla v 85 letech sama. Ve čtvrti, kde je poměr bílá:snědá 50:50 a přes den se to pohybuje 80:20, je to opravdu risk. A tak se to stalo. U okénka si jí vyhlídla paní, která jí sledovala až domů. Ve vchodu jí dala facku a sebrala kabelku. Že já nikdy nic špatného nikomu nepřeji, tak doufám, že tahle svině už chcípla. Ten vztek a bezmoc, co jsem zažila po příchodu, ani nedokážu popsat. A nemluvě o tom jak se asi cítila babička s monoklem.