profibaletka ze školky

Život píše úplné komedie a někdy se mi poštěstí být při tom. Tak zrovna "Hujerovi" na poslední hodině baletu před prázdninami. Je to balet 5 letých holčiček. Pro upřesnění 1x týdně 45 minut. Tak nějak jsem zapomněla, že tato hodina bude poslední, prostě jsem nevzala ani bonboniéru ani růžičku. Většinou nezapomínám. Potom jsem se už na to vykašlala, nechtělo se mi nikam narychlo letět. Když hodina skončila, předala většina rodičů nějakou drobnost a popřáli hezké léto.

Já jen popřála to léto. V šatně se na cvičitelku náhle vrhla rozsáhlá rodina, zastoupena všemi možnými i nemožnými generacemi. Ruce měli plné darů. A se slovy: "Paní cvičitelko, toto máte od NÁS, protože jste Izabelu naučila ladnosti a tak potřebné ženské kráse. Úplně jste jí změnila život!" Pro jistotu jsem se rozhlédla kolem, zda se někde ve stínu neschovává nějaká slečna. (Všechny "baletky" od dcery jsem totiž jménem neznala.) A ne, opravdu to bylo míněno na tuto sotva pětiletou mrňavounkou holčičku. Skryla jsem své překvapení, ale přes to jsem celé dceřino převlékání potají šmírovala, zda snad koutkem oka nezahlédnu ten neskutečný ženský půvab.