Manuál pro život s muži

Podle mě se s ním už ženy rodí v genetické výbavě. A buď ho tam máš a nebo nemáš. A když ho nemáš, tak i kdyby ses na hlavu postavila, nic to nezmění. Můžu to číst, okukovat od jiných a stejně to neumím. Umění ovládat muže, aniž by si toho stihnul všimnout, mi zůstalo utajeno. Zřejmě jsem na takové intriky moc hrdá (taky špatně). Obdivuji své kamarádky, zlomené květinky, které ukáží svou zranitelnost a už se dělá fronta zachránců. Je mi to prostě trapné. Má dcera se s tím už narodila. Úspěšně manipuluje se všemi generacemi opačného pohlaví. Děsně mě to rozčiluje, ale možná že mě mluví jen čistá závist. No prostě, holka se neztratí.

A když se někdy náhodou pokusím ji napodobit, dopadá to takto:

Píchla jsem pneumatiku a měla opravdu moc pěkné oblečení a důležitou pracovní schůzku.

Uchýlila jsem se k potupnému srdcervoucímu výrazu. Jeden z prvních, možná i první kolemjedoucí zastavil a nabídl mi pomoc. Jéénže když jsem viděla, že ani neumí použít hever, furt mu to klouzalo, tak jsem se toho ujala, oblek neoblek.

Bylo to silnější než já.

Takže z toho plyne ponaučení, že komu není rady, tomu není pomoci!