mozek BLONDÝNY

"Jdi a kup si mozek"

Tak tuto větu mi ještě nikdy nikdo neřekl, ale občas bych si jí i zasloužila. Zrovna dneska jsem kamarádce vyprávěla story z Itálie. Koupila jsem si na dvě hodiny windsurf a myslela si, že jsem mistr světa. Jéénže mi nedošlo, že jsem vždy jezdila jen na rybníku Krajáči a ne na moři. Na Krajáči bylo vážně jedno kam jsem dojela, jela jsem tam, kam vítr vál. A takto vybavená zkušenostmi jsem se vydala na moře. Vítr zrovna silně vál. Směr širé moře. Trvalo mi celkem dlouho, než mi došlo, že se asi jen tak neobrátí. Tak jsem položila plachtu do vody a začala pádlovat rukama, ale to nejde, plachta překáží a brzdí. Bezradně jsem seděla na prkně a přemýšlela o svém dosavadním životě. Žádný záchranář si mě nevšiml a čas ubíhal.

A pak přišla záchrana. Má starší ségra, s tou jsem u moře tenkrát byla a měla mě povinně na starost, se blížila pouze na surfu bez plachty. Po patřičných nadávkách jsme si to vyměnily. Já pádlovala rukama a ona i se špatným větrem uměla windsurf vrátit ke břehu.

Uf to jsem si oddechla. V tomto případě mi ten mozek evidentně chyběl. Kdyby byla ségra spala, nebo byla na zmrzlině, tak už Vám to teď nepíšu. Většinu sportů dobře zvládám, ale od té doby jsem na surf už nikdy nevlezla.