"Prostě pařba"

Asi hodně lidí dospělo v pubertě (tedy většinou, občas to však na někoho přijde i později a pak je to trochu blbý) k názoru, že noc je o dost zábavnější než den. Přes den chodí jen ti trapní a nudní lidé. Do sámošky, do práce, s dětmi , pro děti, s odpadky, se psy… A když podlehnete kouzlu noci, objeví se Vám neznámý a magický noční život. Žádní důchodci courající se do obchodů, žádní lidé honící se do práce, žádné děti, jen poskromnu toulavých psů a občas nějaké odpadky. Studentský život je to nejakčnější a zároveň nejprospanější období lidského života. (Myslím si, že v domově důchodců, se v noci taky moc nespí, ale asi se nepaří!) Tak se holt nemám na co těšit. A přece jsou i výjimky.

Neskutečně jsem byla zaskočena v jednom pražském domově důchodců (státním).

Bylo krásné letní odpoledne, když jsem zavítala do domova důchodců. Byla tam totiž otevřená lékárna. Při odchodu jsem zaslechla krásnou hudbu. Žádné rádio, opravdová kapela vyhrávala v dřevěném altánku porostlém popínavými růžemi. Celá překvapená jsem tam chvíli zůstala. Krása pro uši i pro oči. A to už se blížili první tanečníci. Babičky se chichotaly jako my a stařečkům koukaly lumpárny z očí. Tak pro takovéto dny to se už vyplatí žít!

Prý to tam mají přes léto každý čtvrtek.

Sice jim nesvítí měsíc, ale i to slunce stojí za TO.

Prostě pařba!!!