Falešný úsměv (pouze pro ženy)

Když tak přemýšlím o svých falešných úsměvech, napadla mě dost krutá příhoda. Asi každé z Vás se někdy stalo, že jí zastihly její dny nepřipravenou. Většinou to člověk bez větších problémů dá, ale občas to je i jinak.

Tak jedno takové jinak Vám dnes popíšu.

Přes den v práci OK, vracím se domů autem a už to cítím. Proto ještě po cestě zastavuji na parkovišti před rossmannem. Rychlým krokem vcházím dovnitř a hned se ženu ke správnému regálu, jenže zrovna to tam nějak přeorganizovali. Znejistím a začínám hledat. Mé značné nervozity si všimne mladý, celkem i pohledný muž. Má na sobě černý oblek s pruhy po stranách - ochranka. Myslí si, že jsem kleptomanka. Nespouští mě z oka. Konečně to nacházím a házím do košíku. Jdu již pomaleji k pokladně, ochranka za mnou. V tu chvíli se podívám na bílou dlažbu pod sebou a vidím červené skvrny. Má béžová minisukně je celkem v pořádku. Pán z ochranky se šíleně vyděsí, určitě ho napadne střelná rána, nebo jiné tržné zranění. Plížím se ke kase. V tu chvíli vidím, že mu to konečně docvaklo. Civí na mě s otevřenou pusou. Z posledních sil mu věnuji falešný úsměv a sklopím hlavu. Na to ani jeden hned tak nezapomeneme. Od té doby jsem do tohoto obchodu nevkročila!