Pražská zácpa

"Strach z vlastních myšlenek"

Jo, jo ten jsem dneska ráno zrovna měla.

Když jsem vyrazila autem do práce v dobré náladě, ještě jsem netušila, že mě záhy přejde. Dopravní zácpa byla abnormální. Řidiči se rozdělili na dva typy. První byli ti připo…. brzdiči (brzdová světla jim svítila i při popojíždění, pro jistotu). Druzí byli namachrovaní vzteklouni. Ti riskují své zdraví i svůj automobil ( o cizím zdraví a cizích autech ani nemluvě), aby objeli alespoň pár brzdičů. A to nebylo vše, když už jsem byla na Chocholouška, přišlo to nejlepší. Ten kolaps způsobily čistící vozy. Myly hlavní tepny v 7,30 ráno! Chápete to? Když jsem se pak konečně dostala z hlavní a odbočila, narazila jsem na popeláře. V 7,50. A vůbec nikam nespěchají.

Lidé troubí a nadávají a oni se jim smějí do očí. Ten jejich výraz říká : "Jen se poser kravaťáku, vidíš, kdyby si se neučil, mohl si mít taky klídek a pohodičku, jako my. V práci si to zpoždění pěkně slízneš a ještě tě předčasně klepne z toho věčného rozčilování".

Skoro ve všech hlavních městech Evropy jezdí popeláři kolem 5h ráno, nebo pak po 10h, aby se nepletli s dopravní špičkou. Zpomalují ranní chod velkoměsta. (Logicky).

Takže než dojedete do práce, vyčerpáte svou celodenní dávku tolerance.

Nedivte se tedy vzteklým úředníkům a neochotným prodavačkám.

Nevíte odkud ráno jeli.