Mé tajemství

Ty víš kdo je můj nejlepší přítel? Koho se každý den dotýkám a neuplyne den bez kontaktu s ním. A nemám jednoho!!! Je jich víc. Ženy nezáviďte, jste na tom podobně.

Po příchodu domů mé ruce prvně spočinou na příteli, spíš přítelkyni číslo 1 MYČKA. Temperamentně a s občasným břinkáním i cinkáním vyprázdním její obsah. Hned záhy sklidím snídaňovou kalamitu zase do jejich útrob. Pak se něžně chopím přítele číslo 2 LUX. Pomazlím s ním kuchyň a koberec v obýváku. A hlavně pod stolem. Tam je pokaždé dost potravy pro minimálně jedno africké dítě. Potom dlouze provozuji pohyb dopředu a dozadu s přítelkyní číslo 3 ŽEHLIČKOU. Občas u toho dost hlasitě funí a vypouští páru. Dále si nenechám ujít kontakt s přítelkyní číslo 4 PRAČKOU. Ta zbožnuje naše špinavé prádlo. Smradlavých ponožek a zasmrádlých triček se nemůže nabažit. Proto ji denně zásobuji čerstvými kousky. A kamarád číslo 5 SPORÁK mě každý den zahřeje nejen u srdce.

Pokud se s některým z mých přátel něco stane, je to pro mě pohroma. Nálada mi klesne pod bod mrazu a není se mnou kloudná řeč.

Co asi dělaly chudinky naše babičky, prababičky a praprababičky bez těchto nejlepších přátel? Praly prádlo a myly sebe i nádobí u řeky či potoka, později u studny. Divím se, že těch "Divých Bár" nebylo více. Když vidím kolik času s tím člověk stráví. No jo, my jsme teďka děsné fifleny, to dříve to byly jiné nátury.