Kastrovat nebo ne?

Zdá se mi nefér hrát si na Boha. Ano, pořídili jsme si zvířátko za vlastní peníze pro vlastní potěchu. Rozhodujeme kdy, kde a co bude jíst, kdy a kde bude spát, kdy, kam a zda vůbec půjde ven. Dává nám většinou více lásky než my jemu a přesto jsme postaveni do situace, kdy rozhodujeme i o jeho lásce mateřské. Není to jen případ fenek, ale i v přírodě existují úžasní otcové. Ale to už asi žiju moc v pohádkách. Jsou to základní potřeby a smysl života. Nebo se mi někdo odváží tvrdit, že fenka zvolila kariéru místo štěňat! To asi ne.

Takže je to čistě rozhodnutí nás lidí. Váháme, zda máme dost velký domov. Váháme, zda máme dost volného času na aktivity s mazlíčky spojenými. Řešíme jak s dovolenými a další a další otázky.

Také u samců je pud rozmnožovací hluboce zakódovaný. A jistě je pro jejich život i potřebný. Vím, pro život člověka je kastrování pohodlnější. Ať už jde o kocoura, pejska či jiné zvířátko.

Občas mi přijde, že se z kastrování stává business. A to dost výdělečný. Běžně lidé obvolávají veterinární kliniky a zjišťují si cenu tohoto zákroku. Světe div se, pro stejné plemeno je to od 1300-9000,-Kč.

Dál jsem se nedostala, ale jistě to bude jen začátek. Prostě šílené. Už vidím nějakého důchodce, jak dává své celé dva důchody za tímto účelem. A věřím, že se to bohužel i děje. Důchodci nesrovnávají ceny ani v Heurece, ani neobvolávají kliniky. Většina veterinářů i klinik má všude jen mobilní čísla. Pevné linky už téměř vymřely. S těmi však staří lidé komunikovali nejraději. Co dodat… je mi z toho smutno.

Mám pocit, že bychom se k tomu všemu měli stavět zodpovědněji. Nebýt takový sobci a koukat i na potřeby těch druhých. To však platí nejen ve vztahu k zvířatům, ale i přírodě a lidem.