MLÁDÍ

Když se řekne toto slovo, napadá mě hned několik věcí.

První je básnička mého dědečka, alespoň mně říkali, že ji napsal, já nevím, já už jsem ho nepoznala. "Mládí jest krásnou pohádkou, v níž život se jen tuší, buď proto dlouho dítětem s milou a čistou duší." Moc se mi vždycky líbila a později jsem ji i začlenila do své písničky.

Druhá věc je inzerát (vtip). "Vyměním svoje moudré a movité stáří za hloupé mládí."

A kdo by neměnil? Každý, kdo prožil toto období bez traumat, by to bral všema deseti.

Je skvělý JEŠTĚ nevědět.

Jak se asi cítí ti osmdesáti či devadesáti letí lidé? Doba je jinde, žijí skoro ve vesmíru a všechno už vědí a zažili. To musí být dost únavný? nudný? deprimující? Nevím, jak to správně nazvat. Nejhorší na tom je, že nikdo většinou nechce rady. Každý si chce na vše přijít sám.

A proto syn i vnuk dělají stejnou chybu jako děda. Marně je děda varuje třeba před volbou špatné partnerky.

Na jeho slova pak dojde a co on na to? "Já jsem ti to říkal." Nebo "To jsem přesně věděl." Tak zní ty nejotravnější věty dříve narozených. Co naplat, oni to vážně věděli.

Vždy pro nás ti starší byli už staří.

Když mi bylo deset, byly pro mě dvacetiletí staří, třicetiletí vykopávky a čtyřicetiletí a víc už v jednom pytli, co nestál za řeč. (Kromě tedy vlastních rodičů a prarodičů, na ty jsme měli zvláštní metr.)

Když mi bylo dvacet, byly třicítky už za zenitem, čtyřicítky rakvičky a padesát + bez komentáře.

Když můj táta povídal, že si jde zahrát fotbal s "klukama", usmívaly jsme se s kamarádkou ještě celé odpoledne. Při představě 40 - 50letých kluků.

Když mi bylo třicet, říkala jsem, že do čtyřiceti, to ještě jde, ale po čtyřicítce? Muži ok, ti zrají jako víno. Jenže málokterá žena dokáže po čtyřicítce uzrát. Většina se změní k nepoznání, jak tělem, tak duchem. Muži jsou jak děti, jejich duše nejsou tak semleté, mateřství je jen lehce zasáhlo a jedou dál.

Za chvíli mi bude čtyřicet a už vím, že si nesmím hrát na schovávanou. Jak jsem byla informována, po čtyřicítce už tě nikdo nehledá. Tak se holt budu muset najít sama. A kamarádi mi ještě přidali další vtip, pro změnu inzerát " Vyměním ženu 40letou za dvě 20leté. Zn. spěchá." Člověk to musí brát s humorem, jinak z něj bude studený čumák. A smysl pro humor můžeš mít v každém věku, to je dobrá informace. Taky už říkám dětem, že jdu s "holkama" do pivovaru na brambory a víno a taky se usmívají.

Jo jo, historie se opakuje. To je dobře.

Nedávno jsem se moc zasmála. Kamarádka měla jít na nějaký pracovní večírek a vzala s sebou na nákupy svou sedmnáctiletou dceru. Aby jí poradila. Po hodinovém zkoušení měla dcera na obličeji stále tupý nespokojený výraz. Podávala jí nové a nové kousky šatstva. Kamarádka poslušně zkoušela. Po dlouhém čase se dcery optala: "Tak co????" Co si mám vzít????"

Dcera řekla klidným a smutným hlasem: "Mami, a není už to jedno?"

Tato skvělá hláška mi zní v uších často. Není nad dětskou upřímnost!

Není to jedno!!!