Pohřeb :-)

Ano, všechno na světě má svůj začátek i svůj konec. Chtě nechtě vše jednou skončí. Člověk se musí smířit i s porážkami a vzít si z nich ponaučení. Hlavní je, furt se snažit, bojovat a chtít víc. Ne, nejsem hamižná a nenažraná, myslím víc vědět či víc vidět nebo umět!

Nedávno jsem přemýšlela o jedné příhodě, která se nám opravdu stala, a myslím, že ani Vás nenechá bez zamyšlení.

Měla jsem před svatbou, když se mě má nejlepší kamarádka zeptala, zda bych s ní nejela na poznávací výlet. Chtěla jet s matkou a měly to už dávno zaplacené, jenže mámě se nakonec nechtělo. Zdálo se jí to v tom horku moc náročné a nekomfortní.

Co mi zbývalo, nejlepší kamarádku máte jen jednu a tak jsem kývla.

Zájezd byl směr jižní Itálie. Začínalo se Řím a Vatikán, pokračovalo Neapol, Capri, Pompeje a Vesuv. To vše za 7 dní i s cestou. Autobus byl také ve stylu zájezdu - historický. A nejen autobus i osazenstvo bylo důchodového věku, kromě dvou vysokoškolaček, studentek historie. Ty však s námi za celou dobu nepromluvily ani slovo. Dvě vysmáté blondýny byly těžce pod jejich úroveň. Stále si něco zapisovaly a všechno fotily.

No co, my jsme si vlastně vystačily. Dokonce jsme se i s nějakými staršími účastníky moc pěkně skamarádily a po večerech jsme s nimi popíjely prosecco na terase.

Když jsme po noci strávené v autobuse konečně vylezly ven, vypadaly jsme jak zbité. Všechno nás bolelo a vůbec se nám nic nechtělo, kromě sprchy a kávy. To se však nekonalo.

Svižným tempem nás hnali do Vatikánských museí. Fronta na ně byla několikakilometrová. Po hodině čekání jsme začaly nadávat.

Před námi ve frontě byl starý pán s celkem se držící ženou. A ten povídá: "Maruško moje milá, takhle mě bolely nohy naposledy na pohřbu MASARYKA!"

Obě jsme vyvalily své modré oči, otevřely pusy dokořán a počítaly. Paní se toho chytla a začali si o tom pohřbu i vykládat, kde jako stál, s kým a tak. Zřejmě chtěla pána přivést na jiné myšlenky.

Jak jsme se posléze dozvěděly, byl to nejstarší účastník našeho zájezdu.

Pak už jsme samozřejmě ani necekly. Tento pán nám šel příkladem, všechna čest.

A Vatikánská musea za tu frontu OPRAVDU stojí.