Dárek Nedárek

Včera zacinkal zvonečkem Ježíšek a na dveře zaklepal prima trapas.

Tak to jsem ani ve snu nečekala. Dějí se různé věci, se kterýma zrovna nepočítáme, ale toto mě vážně šokovalo nebo naštvalo? Posuďte sami.

Když už jsme konečně dojedli štědrovečerní večeři, mohly jít děti vyhlížet Ježíška a my začali pod krásně nazdobený stromeček ládovat více i méně potřebné dárečky.

Některé byly překvapením, jiné jsme si pořizovali sami. Mezi ty patřil i speciální dámský holicí strojek do bikin.

Dlouho jsem váhala mezi novým elektrickým kartáčkem na zuby a tímto strojkem. V ruce jsem držela dva kartáčky a do toho guglila recenze. Popis, že kartáček komunikuje s telefonem a bonzuje, které zuby jsou špinavé, mě dost zneklidnil.

Úplně jsem si to představila, proto jsem zvolila "hloupý" holicí strojek. Je sice na elektriku či baterie, alespoň však mlčí.

Byl v krásném vánočním balení s pěkným kartáčem na vlasy jako dárek. "To se hodí, proč ne" napadlo mě.

Dárky jsme rozbalovali pomalu a v klidu, jen pes z toho nezvyku trochu vyšiloval (stromeček, světýlka a dárky). Proto jsem jako jeden z prvních dárků dala rozbalit nový pelíšek. Ještě děti nesundaly ani balicí papír a už náš pes trůnil v novém, bezpečném, chlupatém doupěti.

Vše bylo super až do doby, kdy přišel na řadu můj holicí strojek. Začala jsem pomalu rozbalovat mašli, papír, dárkovou krabici a hle kartáč. Dcera mi ho hned zabavila, že ho vyzkouší a začala se česat. Pak následovala ještě krabice od strojku, otvírám, otevřu dvě polystyrénové tvarované vložky a NIC.

Stojek nikde! Koukám jako trubka, manžel kouká na mě a nechápe, co tak vejrám. Pak se podívá pořádně a pochopí, děti nás sledují. Já zírám do tašky s papírem, jestli jako třeba nevypadl při rozbalování. Vím, že je to totální blbost, jen nemohu uvěřit vlastním očím.

"Mami,mami, oni Ježíška normálně OKRADLI!" vyhrkla naše osmiletá dcera.

Jo, úplně normálně, tedy spíš nenormálně. Koupila jsem to v kamenném obchodě. Takže už se těším na 27.12, až si tam dojdu. Jen doufám, že mám paragon, já s nimi trochu bojuji, často je totiž vyhodím s taškou. Všichni říkají, že nemám šanci, to si však nemyslím. Tak schválně uvidíme.

Dovedete si představit ten trapas, že to někomu koupíte a dáte jako dárek? Kdyby se mi to nestalo, tak bych tomu snad ani neuvěřila.

Ještě mě napadl jeden skvělý podstromečkový trapas. Stalo se to před hodně lety, to jsme ještě děti neměli. Štědrovečerní večeře byla jako obvykle ve velkém kruhu rodinném u nás. Manžel chtěl zazářit, nebo myslel na sebe, to těžko vědět a tak mi pořídil sexy černé prádélko. Proč to bože můj dával pod stromeček, když věděl, že přijdou rodiče, babičky, rodiče švagra atd, fakt nevím. Zřejmě o tom nepřemýšlel.

A tak se stalo, že mezi horou mýdel, ponožek, solí do koupele, bačkor a županů byla doslova časovaná bomba. Když jsem začala obsah vyndávat, všichni klábosili. Jakmile jsem to však pozvedla, abych to viděla, začali jeden po druhém umlkat a sledovat zajímavý úkaz.

Nakonec všichni ztichli. Koukala jsem v šoku, ne proto, že bych se tak styděla, ale proto, že horní díl prádla byl 85 E. Byly to doslova dva stany. Vzpomínám si, jak jsem do té podprsenky dala demonstrativně kolena a dívala se přitom manželovi do očí.

Rodina ani nedutala. "Konečně nějaké vzrůšo" mysleli si. Tvářil se totálně nevinně. Hlavou se mi honily 2 teorie. 1. dárek nebyl určen pro mě. 2. V obchodě to popletli a dali mu jiný balíček. To, že neví alespoň přibližně mé míry, jsem zavrhla ihned. "To jsi mi koupil?" tážu se ho, abych vyřadila variantu 2. "Ano" zní jeho odpověď a kouká bezelstně.

Můj vnitřní hlas vyřazuje i variantu 1. "To nevíš, jakou mám velikost? Jak si na to přišel?" říkám mu a já i celá moje rodina se dozvídá pravdu. (Staré tetě jsme to ještě posléze zopakovali hlasitěji.)

Těsně před Štědrým dnem si vyrazil do značkového obchodu v centru za účelem této koupi. Z přeplněného obchodu volal druhé blonďaté hlavě (mé nejlepší kamarádce), která mi to celé potvrdila. Doslova prý musela křičet "85 BÉÉÉ", aby ji chudák slyšel. Asi to ani nechtěl pořádně vidět, vybral jen model a rychle zabalit a hurá pryč.

Tak právě TAK vznikají trapasy.

Vrchní díl jsem šla po svátcích vyměnit za správnou velikost. Paní prodavačka kroutila hlavou "To se tedy sakra spletl, většinou je to o číslo max. o dvě, jste spolu dlouho?" Už si nevzpomínám, jestli jsem jí to vyprávěla nebo ne...

Je pěkné, když se lidé umí společně smát. Smích a láska dělají zázraky nejen o vánocích.

Foto Zbyněk Hozák