Vánoce

Nevím, kolik dětí má čas čekání na Ježíška tak krásný, jako jsme měli my.

Jak vidím ten chaos, neskutečné fronty aut na vjezdu i výjezdu z nákupních center, chytá mě z toho vztek. Občas i smutek, to toho pořád tolik potřebujeme? A jsme šťastnější, když toho máme více? Já tedy ROZHODNĚ ne!

Když jsem byla malá, nacházela jsem pod stromečkem tak tři dárky. Mé děti jich tam mívají mnohonásobně více a přestávají si jich vážit.

Naší vinou.

Nedáváme jim šanci radovat se z maličkostí a neučíme je skromnosti. (Nemyslím to pouze na své děti, já si to uvědomuji a opravdu se snažím, ale je to problém obecný.) Není se však čemu divit, když mají za vzor nás dospělé.

Nejhodnotnějším darem dnešní doby jsou podle mě společné zážitky. A to jak pro děti, tak i pro dospělé. Nezabírají místo ve skříních, neztloustnete po nich, ani se neopijete. Vždyť čas, který někomu věnujete, je to nejcennější, co mu můžete dát. Pokud totiž máte někoho rádi, vždy si na něj čas uděláte. A společné chvíle ty Vám už nikdo nevezme.

Moc bych si přála, aby v tento kouzelný čas zavládla láska a klid v našich srdcích. Naše domovy ať jsou provoněné cukrovím, ozvučené koledami a "dětským" smíchem. Kéž NIKDO není sám.

Jenom tak totiž můžeme stvořit krásné VÁNOCE pro naše děti.

Vánoce očima dětí mají úplně jinou dimenzi než ty naše. Jediné, co nás v pohledu spojuje, je očím neviditelné.

A pokud si toto uvědomujeme, jsme již na dobré cestě.

Foto Zbyněk Hozák

Se svolením autora