Vánoční zamyšlení

Nejen vánoce jsou očima dětí úplně jiné, jiný je vlastně celý svět. Všechno je velké, všichni jsou moudří a nějaké pro nás banality jsou základními kameny jejich reality. Jen málokdo z nás to dokáže chápat, vyžaduje to čas, chuť a energii. A tuhle vyváženou trojku nemáme tak často.

Před pár dny mi vyprávěly kamarádky děti, jak dokonalou dovolenou LETOS u moře měly. Pak jsme si daly kafe, všechny děti si šly hrát a my s kamarádkou jsme v hovoru o létě pokračovaly.

"To bylo šílený, jela jsem s dětmi a tchýní sama. Autobus nesplňoval emise pro Rakousko, proto jsme vyrazili objížďkou přes Maďarsko. Myslím, že neměl ani dálniční známky, protože cesta byla cesta-necesta. Jeli jsme do toho Chorvatska snad třicet hodin. Ubytování bylo v chatkách. To by platilo, ale chatky byly z papundeklu sežraného zubem času a ztenčeného vlivem eroze do průhledna. Nesměli jste se o zeď ani opřít, aby to nedopadlo jako s domečky 3 prasátek. Jedny umývárny, tři záchody, oboje s celodenní frontou.

Měli jsme to s plnou penzí. Vařilo se z potravin dovezených z ČR. Za naší Karosou byl vlek s jídlem. S námi jela JEDNA kuchařka ve věku 70 let, která měla v místě pobytu k dispozici POLNÍ kuchyni. (Pro ty, kteří vůbec nevědí, co si pod tím představit, uvádím toto. Plechová střecha prazvláštně připevněná ke čtyřem kůlům zabraňující pouze přímému dešti. Dvouhořák na propanbutanovou láhev, žádný přívod vody, voda se nosila konvemi z umývárny, věčný vítr od moře, který stále zhasínal hořák.)

Paní kuchařka vyvářela pro 52 lidí. Po chatkách jsme jí pomáhali s podřadnými kuchařskými pracemi, jako je loupání brambor atd. Každý jsme měli svůj talíř a příbor, který jsme si po použití opláchli v umývárnách……" vypráví moje kamarádka.

A tak to pokračovalo dále a dále. Ruku na srdce, já tedy mohu říci, že má představa "dokonalé dovolené" je vzdálená od této. S doložením fotodokumentace, co vyhrabala v telefonu, jsem si už byla více než jista. Měla tam vyfocené chatky, jídelní lístek i polní kuchyni. Má představivost byla CHABÁ, já všechno vždy vidím hezčí, než ve skutečnosti je. Musím ještě podotknout, že na tuto dovolenou má kamarádka přes půl roku šetřila.

Perla však přišla nakonec.

"Cesta domů byla snad ještě únavnější a delší než cesta tam. Po třiceti hodinách jsme sjeli z dálnice na Moravě a přibrzdili v malé vesnici. Tam vystoupila naše PANÍ kuchařka. Všechny nás pozdravila a z očí se jí vyvalily slzy jako hrachy. "Asi už má dost", pomyslela jsem si. "To se vůbec nedivím", uvažuji.

Jééénže ona při vydávání hlasitých vzlyků prohlašuje, že tato dovolená byla opravdu PŘEKRÁSNÁ! A děkuje za to nám všem. " dopoví kamarádka jedním dechem.

Já sklapla otevřená ústa a začala šrotovat.

Ona v 70 letech vařila 14 dní, 13 hodin denně pro 52 hladových človíčků a byla to překrásná dovolená???

Tak z toho bychom si měli vzít příklad, až zase budeme říkat v kuchyni, že NIC jiného snad neděláme.

Foto Zbyněk Hozák

K této fotografii se vztahují autorská práva.

Se svolením autora