Mladší

S dětmi lze dobře vyjít, pokud umíte mluvit jejich řečí. A ručím Vám za to, že se i skvěle pobavíte.

Když byl syn malý, byli jsme na návštěvě a k jídlu nám dali krkovici s bramborem. Nevím proč, ale zrovna na to neměl chuť, to bylo opravdu s podivem, protože jinak je vždy nadšený strávník. Bylo to trochu trapné a tetě Zuzce by to přišlo jistě líto. Proto jsem pohotově brambory rozmačkala, krkovici nakrájela na pidikousky. Povídám mu "No jo, ty máš zase něco speciálního, teta Zuzka ti udělala ŠPÍČKOVOU KAŠI".

Oblizoval se až za ušima a dlouhá léta pak vždy na návštěvě žadonil o tuto kulinářskou specialitu.

Dobrá byla i příhoda, kdy přišel syn poprvé ze školky a říkal "Mami, mami vařej tu skvěle. Měli jsme úžasnou polévku jako hlavní jídlo. Kroutila jsem hlavou. Přidal jsem si 3x." Samozřejmě jsem vyzvídala, jaká to byla polévka. "Taková nasládlá, tedy spíš sladká." Hlavou se mi honila hrášková, možná i špenátová. "Můžeš to nějak upřesnit, jakou měla barvu, byla zeleninová?" vyzvídám dále. "Byla taková žluťoučká a plavaly v ní malinkaté buchtičky. Á buchtičky se šodó, došlo mi to náhle. S rukou na srdce, kdo toto školní jídlo vaří doma svým dětem? Já nikdy. Neprošla bych futrem. BUCHTOVÁ polévka, to nezní špatně.

Nedávno jsem se zúčastnila jednoho srazu přátel po hodně letech. Cítila jsem se tam MOC příjemně. Všichni byli stejní a milí lidé jako před léty. Jeden mladší pár měl malinké děti. Obě holčičky byly roztomilé a neskutečně energické. My ostatní jsme děti nechali v domě naproti, tam byla dětská SEZNAMOVACÍ párty. Naše už celkem velké děti se totiž nikdy neviděly. A světe div se, všechny děti si bezvadně rozuměly a dobře se bavily.

Pohodoví a srdeční lidé mají pohodové a milé děti.

Tento mladý pár se chtěl večer už dětí zbavit a předat je babičce. Holčičky ale nechtěly, byla tam zábava, hudba i jídlo. Tak je začali lákat, po "našem" to nešlo, až teprve když promluvili dětskou řečí, holčičky se blesku rychle oblékly, pozdravily a utíkaly k babičce. Bylo skvělé, to pozorovat, přesně to potvrdilo mé teorie. Dělat z dětí dospěláky je špatné, stávejte se více dětmi VY. Možná Vám to přijde jako nemožné, dětský svět je pro nás zodpovědné stroje úplné "nadpřirozeno".

Jenže my už vstupujeme na "známou půdu" a věřte, když chcete, jde to skoro samo.

A ještě přidám jednu úsměvnou story. Bylo léto a v malinké sprše se myla moje šestiletá dcera společně s kamarádky synem, kterému bylo 5 let. Oba byli samostatní a my bychom se k nim ani nevešly. Nehledě na to, že se stačilo jen ošplouchnout, žádné hloubkové mytí. Slyšíme: "Že vypadám bez brýlí mladší?" Obě upadáme do záchvatů smíchu. "Jo, vypadáš na 5 let", napadá nás současně.

Kam na to ty děti chodí? Upozorňuji, u nás to slyšet nemohla, brýle skoro nenosím a televize je puštěná jen s pohádkami, tam asi taky ne.

To prostě nevymyslíte! Zábava zaručena. Tak HODNĚ úspěchů.

Foto Zbyněk Hozák

K této fotografii se vztahují autorská práva

Se svolením autora