POMSTA

"Piš, piš, piš…" napsal mi před pár dny kamarád po přečtení článku o vysmátých levitujících účetních.

"Nebo tě sežere myš" to byla má okamžitá odpověď. Vždy dám na první dojem či první nápad. Většinou se v úsudku nepletu a tak žiju život na "první dobrou".

Nejdříve jsem se zamyslela a připadala si trochu dětinská a pak jsem si vytvořila šílenou představu. Sama jsem se jí i zasmála. Obrovská vzteklá myš, která žere blogery, co pravidelně nepřispívají svými články k blahu a zábavě čtenářské blogové komunity.

Alespoň jednou týdně, by bylo zapotřebí si najít chvíli a psát. Hlavu mám jako superdálnici s nápady, ale ten čas mi chybí. Měla bych si vytvořit nějakou pravidelnost, ale mě pravidla vždycky děsně rozčilovala.

Nesnáším, když mě někdo nebo něco spoutává. Vše, co děláte z povinnosti, postrádá většinou srdce a emoce. Stává se to rutinou a právě to bych nechtěla, aby se stalo s mými články.

Jenže představa krvelačné myši mě fakt vyděsila.

Asi si ji nechám od dcery namalovat a přilepím si ji na noťas.

Stejně jako jsem si nalepila na lednici samolepku té nejodpornější nafouklé ryby, kterou jsem kdy viděla. Pěkně v úrovni očí. Vždy když chci uždibovat, ryba jako kdyby z lednice promlouvala "Nežer, budeš hnusná a tlustá jako já".

A tak i myš mi může vtipně připomínat, že nemám zapomínat na blog.

Pokaždé, když napíši článek a čtenáři na něj reagují, cítím velkou radost. V tu chvíli vím, že je to tak správně. Každodenní překážky a problémy nemám jenom já a můj pohled na svět sdílí spousta lidí. Je potřeba se nad to povznést, netrápit se a třeba se z toho i vypsat (taky vyspat pomáhá).

Před několika dny se má návštěvnost přehoupla do řádu desetitisíců návštěv. O tom se mi ani nesnilo. Jak všichni víme, není to tu o penězích, a přesto z toho máme SKVĚLÝ pocit.

Moc ráda své okolí bavím, jelikož smíchu není nikdy dost. Sama se obklopuji lidmi se smyslem pro humor, protože ten nikdy nevyjde z módy!

Děkuji všem, kdo mě chcete a umíte rozesmát, děkuji všem, kdo čtete mé články, děkuji za kladné odezvy a výběry do T-T.

Ve všem špatném urputně hledám i něco dobrého a věřím na pohádky. Zázraky se totiž dějí, stačí se jen pozorně dívat!

Foto Zbyněk Hozák

K této fotografii se vztahují autorská práva

Se svolením autora