Skoro pohádka...

"Našlapujeme životem po špičkách a doufáme, že se bezpečně dopracujeme k smrti." to je citát od neznámého autora, který jsem četla letos o vánocích.

Dlouze jsem pak o něm přemýšlela a dospěla jsem k názoru, že většina z nás to opravdu dodržuje.

Máme strach ze života, máme strach ze změn, máme strach sami ze sebe. A právě ten strach nám uzavírá srdce. Lidé věřící jsou v tomto ohledu zvýhodněni. Celé dění světa neleží pouze na jejich bedrech.

Já osobně nevěřím na náhody, vše má nějaký smysl. Ať už se věci dějí dobře nebo špatně pro nás, stejně jdeme dál a válčíme.

Včera jsem se setkala s jedním známým a z jeho skvělé nálady mám dobrý pocit ještě teď.

Málo kterému člověku život naložil jako jemu. Totálně zoufalá volba partnerky ho stála 18 let života. Naštěstí soudci byli při smyslech a dali mu do péče oba syny a žena má zákaz přiblížení ke všem třem, až tak hrozné to bylo.

Dala jsem si prosecco a poslouchala. Je úžasné, jak moc je člověk silný, když musí, a když jde o jeho děti, platí to dvojnásob. Nechápu, kde se v lidech bere tolik zla. Jak je možné, že je tak dlouho neviditelné? Všechno je risk, tak proč riskovat, vždyť pět let bojoval o zdárné dokončení tohoto vztahu.

Představa jiné ženy mu naháněla doslova husí kůži. Čím dál více zapadal do pánské party. Jenže všichni rybáři se vraceli do hnízdečka provoněného večeří, jen on spěchal rychle, rychle uvařit klukům, vyprat a postarat se o vše. Vždy ve mně vzbuzoval obdiv i respekt, ale stejně jsem si myslela, že by ženu nutně potřeboval.

Ono je jistě hrozně těžké najít někoho, s kým ti je krásně. Jenže aby měla ráda i tvé syny, hodně narušené rodinnými vztahy, to už je skoro nemožné.

Takže roky běžely, kluci rostli.

Až včera se přede mnou zjevil "nový" člověk, pak, že se zázraky nedějí.

Kdyby to šlo, poslouchala bych krásné vyprávění o velké lásce ještě teď, kam se na to hrabou Krkonošské pohádky. Trautenberk byl amatér oproti jeho první ženě, úplný dobrák.

Detaily psát nemohu, důležité je, že dobro vítězí i v reálném světě. Moc a moc držím palce a přeji štěstí, zaslouží si HO.

Foto Zbyněk Hozák

K této fotografii se vztahují autorská práva

Se svolením autora