Česká OSTUDA

Už poněkolikáté dávám své myšlenky na "papír" a píši tento článek. Tedy, pokaždé je asi trochu jiný, i když náplň zůstává stejná, možná je každý další o něco ostřejší, neboť situace je vážně vyhrocená a stále se zhoršuje. D1 je, dle mého názoru, snad největší ostudou pro Českou republiku.

Minulé články se mi vždy před zveřejněním záhadně smazaly bez uložení. Možná je to výzva napsat to ještě lépe.

Před pár týdny jsem měla možnost projet šest států a porovnat stav české dálnice D1 s dálnicemi na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku, Makedonii i Řecku. A výsledek… HRŮZA.

Naše hlavní spojka mezi Prahou a Brnem je to nejhorší, na co jsem při letním putování narazila. Dokonce jsme se s D1 dostali do povědomí ostatních národů. Na stav naší dálnice upozorňují i turistické příručky a sami turisté o úděsných zážitcích bouřlivě chatují na internetu. Kdo ji poslední dobou navštívil, musí uznat, že je to vážně "špatný vtip". Vždyť právě vtipy na téma D1 jsou momentálně nejpopulárnější hned za blondýnami a policisty.

Nekončící uzavírky, na kterých jsou pro jistotu namontované průjezdové kamery měřící rychlost, jsou jednoznačným rýžováním. Někdy totiž zoufalí nebožáci při svém fatálním zpoždění nepatrně zrychlí. Měli by ty kamery raději pootočit pro ty, co nevěří, že na uzavírkách není po pracovnících ani vidu, ani slechu. Občas to vypadá jako "výstava strojů", za kterou platíme vstupné formou dálniční známky.

Když čistě náhodou jedeme i dvouproudově, připadáme si jako vláček z minulého století tdn ddn tdn ddn…. Amortizéry nestíhají absorbovat spoje panelů a výsledkem je, že auta v míře dle stáří a opotřebení poskakují na hranici ovladatelnosti. Pravý pruh je od kamionů zajištujících mezinárodní dopravu poškozen znatelně více, a proto si každý osobní automobil snaží držet za každou cenu levý pruh, nehledě na své řidičské schopnosti a stav vozu.

Právě proto vidíte ženy i důchodce ve starých autech řítit se maximální rychlostí 130km/h. Jenže ani to nestačí. Rychlá moderní auta rychlých a moderních mužů a žen potřebují alespoň na tom použitelném kousíčku kapánek zrychlit. Auta zde problikávají, brzdí a vyšilují, kdo vjede doprava má pocit, že se rozpadne na díly.

Na jednom úseku je provoz sveden dokonce do JEDNOHO pruhu. To už je vážně vrchol. Několikahodinové zpoždění se stalo samozřejmostí.

Zmíněný stav již trvá několik let a situace je stále horší. Za tu dobu se postavily stovky kilometrů dálnic u našich sousedů v podmínkách mnohonásobně těžších pro stavbu. Koridor 10 je toho přímým důkazem a nejen ten.

Tankodrom D1 se stal postrachem dopravců i turistů. Je tak věhlasný, že tisíce kilometrů daleko si o něm lidé špitají.

Pokud chcete vyzkoušet svůj duševní klid a sílu, ručím Vám za to, že naše dálnice splňuje nejvyšší úroveň psychotestů. A jestli je i to stále malá výzva pro Vás, zvolte PÁTEK odpoledne nebo NEDĚLI v podvečer.

Foto Zbyněk Hozák

K této fotografii se vztahují autorská práva

Se svolením autora