Karel Gott

Věřím, že srdce nehasnou…

Dnešní pochmurný den je úplně jiný než ostatní podzimní dny. Šedivé nebe a drobný déšť dělaly kulisu smutné zprávě, která zasáhla celé Česko.

Odešel člověk, kterého znal vlastně každý. Ovlivňoval hudební svět po neskutečně dlouhou dobu. Na jeho písničkách vyrůstalo hned několik generací. I přes své bohatství zůstával stále člověkem, to bylo na něm to nejúžasnější.

Zrovna jsem si v autě pustila jeho poslední krásnou písničku "Srdce nehasnou" a to mě i přimělo napsat tento krátký článek. Dlouhosáhlé povídání by myslím bylo zbytečné. Chtěla bych jen vzdát úctu opravdové legendě. Vím, že hodně lidí ho rádo nemělo, byl pro ně karikatura, zombie atd., ale ve skutečnosti si myslím, že za vším je jen obyčejná lidská závist.

Málokdo je ve své práci dobrý, jako byl Karel Gott. Uměl lidi oslovit, zaujmout a dával do toho pokaždé i kus sebe, to bylo tajemstvím jeho úspěchu. Chtěl dávat, nejenom brát. Když jsem četla poslední rozhovory a viděla ho, myslím, že už dobře věděl, co "Bůh chystá".

Dal nám toho opravdu hodně a myslím, že jeho neskutečná životní energie se bude předávat v jeho písních, které tu zůstanou navždy. Tedy dokud si je budeme zpívat a pobrukovat, jeho srdce rozhodně NEZHASNE.

Foto Zbyněk Hozák

K této fotografii se vztahují autorská práva

Se svolením autora