Znamení

Věřím na horoskopy, nemyslím přímo typu "Jáchyme hoď ho do stroje", spíš se mi už mockrát potvrdilo, že lidé narozeni ve stejném znamení mají podobný model jednání i podobné vášně.

Já jsem například lev a miluji oheň, co moje paměť sahá. Vždycky jsem žadonila, ať pečeme vuřty, tahala jsem různé větvičky, větve i šišky a pak dlouho předlouho pozorovala oheň. Byla jsem fascinována různorodostí plamínků, je to pro mě neskutečná energie a inspirace, proto jsem si jako dospělá přála krbová kamna. Nechala jsem si tedy připravit a vyvložkovat komín našeho domu, jenže.

Nechtěla jsem krb ihned, ale až syn trochu povyroste. Měla jsem tenkrát co dělat, abych uchránila televizi, pracovní počítač i jiné nástrahy obyčejného domova. Znáte to telecí období, vzpomínám si, že jsme dokonce koupili mříž, kterou jsme namontovali před televizi, aby čipera nelezl na přehrávač a nesnažil se shodit obrazovku. Takže krb v tu chvíli nepřicházel v úvahu.

Jen, co syn trošku povyrostl, narodila se dcera a vše začalo zase nanovo. Na milý krb došlo až před pár lety, jenže chybička se vloudila, jak jinak. Když jsem se pozorně zakoukala na půdě, zjistila jsem, že stavební firma druhý vyvložkovaný komín zbourala těsně před střechou a udělala z něj podpůrný sloup. A do Prčic, špatná komunikace mezi zaměstnanci.

Zbyl mi tedy i nadále jen oheň venkovní. Nebo si můžu pořídit krb elektrický. Neznám více iritující věc, než tuto. Vážně nechápu, koho to může uspokojit, lvy tedy rozhodně ne.

Vzpomínám na jednu příhodu, tenkrát jsme se sešly tři rodiny. Dělal se gril a pak oheň. Hostitel byl milý, ale velmi šetřivý. Vždy nechával každé polínko úplně dohořet, než přiložil nové. Já tuto skutečnost věděla, neboť jsem se již několikrát zúčastnila zdejších večerních sezení. Poprvé jsem také zkoušela přikládat, aby bylo pěkně světlo a teplíčko, ihned mi však bylo důrazně naznačeno, že se dřevem se přece musí šetřit.

Toho večera s námi seděl i muž-lev, otec z druhé rodiny. Ihned po sundání jídla z roštů začal vášnivě přikládat. Hostiteli se protočily panenky, ale bylo mu blbé cokoli říkat, nechtěl vypadat jako Skrblík a tak mlčky trpěl. Pán-lev byl na návštěvě poprvé a se situací nebyl obeznámen.

Celou scénu jsem pozorovala a v duchu se smála od ucha k uchu. Teplo bylo vážně krásné, když plameny předváděly ty nejdivočejší tance. Pán-lev si myslel, jak hostiteli pomohl, protože mohl v klidu sedět, klábosit a nemusel udržovat oheň. Vůbec nepostřehl, že je na mrtvici, neboť přišel o dřevo plánované zřejmě na celou grilovací sezónu. Při pohledu na pána-lva v akci jsem viděla sebe.

Od té doby už druhou rodinu na grilovaní nikdy nepozvali a já si pro jistotu na další návštěvu přibalila vaťák a baterku.