Exoti
Nádech a hluboký výdech, přesně tak, popřípadě několikrát opakovat. Toto je můj recept, když chci zapomenout na své dobré vychování a mám sto chutí poslat někoho zostra do řiti.
Mladý zženštělý prodavač mě poslal nahoru do oddělení kuchyní. Vydala jsem se v protisměru zpět, cesta jako ve videohře, kde se snažíte vyhnout zombie. Lehce rozladěná jsem dorazila do kuchyní. Tam můj koš také nebyl. Vyhledala jsem prodavače. Asi pětadvacetiletý "muž" v upnutých krátkých kalhotách, elastickém tričku s váhou 45 kilo se na mě podíval a říká pohrdavě: "Tento koš se už snad pět let nevyrábí, to máte tak STAROU kuchyni?" Začala jsem ho zkoumat ještě podrobněji. Rozhodně to nemyslel ironicky. Copak jsou kuchyně ponožky?
"Jeden z nás je na palici," došla jsem po chvilce k závěru. Jasně, jeho cílem je prodat novou kuchyň, ale takhle? Třeba tato taktika funguje, u mě však ne. Možná někteří občané chtějí na just ukázat, že na novou kuchyni mají a hned si jí u exota objednají. Poslední dobou vídávám samé mladé "muže" podobného vzezření. Courají se po nákupácích a NIC mužského na nich není. Nemyslím, že by byli všichni čtyřprocentní, je to novodobý styl.
Ruce tenké, ramena nikde, zadek jako aspirin, bílá až průsvitná barva, váha 50 kg max, hezky upravené vlasy a boty 45 minimum. Co to má být? To jsou moji potencionální zeťáci? Samozřejmě netrvám na živočišném typu z posilovny (stejně by mi to bylo prd platný), jenomže tohle už je extrém.
Ano, muž má o sebe trochu dbát, ale... Jak se takovýto muž může postarat o rodinu? Zatlouct hřebík, popřípadě, přidělat lustr, vymalovat či nedej Bože postavit dům? Jo leda tak v Minecraftu. Takže ty domy jim budeme stavět my.
Zvláštní doba, na vesnicích to tak není, tam ještě, kluci pracují. A syna, toho dneska pěkně proženu…….
Foto Zbyněk Hozák
K této fotografii se vztahují autorská práva
Se svolením autora
Komentáře
Okomentovat